|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
|
Změny plodnosti a kondice generačních línů v podmínkách Rybářství Hluboká
ŠAMPALÍK, Jan
V současnosti se úsilí výzkumu v řízené reprodukci ryb zaměřuje na nalezení univerzálních přípravků vhodných k indukci ovulace co možná nejširšího druhového spektra ryb. Zároveň je žádoucí, aby používané preparáty nebyly příčinou vysoké povýtěrové mortality generačních ryb a bylo možné opakování umělého výtěru v následujících reprodukčních sezónách. V letech 2006 {--} 2007 byl v provozních podmínkách Rybářství Hluboká (líheň Mydlovary) proveden experiment, jehož cílem bylo posoudit změny plodnosti a kondice generačních línů při použití různých hormonálních preparátů. Získaný generační materiál byl rozdělen do několika hmotnostních kategorií, u kterých byla zjišťována pracovní plodnost v procentech a oplozenost v procentech. Při realizaci pokusu byl posuzován vliv těchto preparátů: Ovopel, Dagin, Supergestran, Kobalerin.
|
|
|
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného
ANDONIU, Andreas
V této práci byla sledována délka skladování uměle vytřených jiker lína obecného (Tinca tinca) při různých teplotách v období před jejich osemeněním a aktivací na oplozenost, líhnivost a následné přežití plůdku do přechodu z embryonální do larvální periody života (zahájení aktivního příjmu potravy). K experimentu byla použita homogenní směs jiker získaná při hormonálně indukovaném umělém výtěru ze 6 jikernaček. Vzorky jiker byly bezprostředně po umělém výtěru dány do plastových misek a zakryty. Ty byly následně umístěny do temperovaných termoizolačních nádob s teplotami 5, 10, 15, 20, 25 a 30°C. V časových intervalech 0,5; 1; 1,5; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 hodin bylo z každé teploty odebráno malé množství jiker (v počtu odhadem 50-100 kusů) do suchých skleněných kádinek (ve 3 opakováních v každé kombinaci teploty a délky přechovávání). Následně bylo provedeno jejich osemenění směsí spermatu od 6 mlíčáků a provedena aktivace vodou. Inkubace probíhala v neodlepkovaném stavu. V průběhu inkubace, resp. následného přechovávání embryí při teplotě 19-20,5 °C, byla denně vyměňována voda. Oplozenost byla vyhodnocena za 48 hodin po oplození. Líhnivost byla stanovena po 48 hodinách po začátku kulení prvních jedinců. Po přechodu z embryonální do larvální periody ontogenetického vývoje, byla plůdku nabídnuta živá potrava (nauplia žábronožky). Poté bylo spočteno množství plůdku s naplněným střevem. Zjištěné hodnoty byly vyjádřeny procentuálně jak z celkového počtu nasazených jiker, tak z oplozených jiker s využitím statistických metod (dvoufaktorové Anovy s opakováním). Nejvyšší úrovně (při statistickém vyhodnocení na hladině významnosti alfa = 0,05) oplozenosti jiker bylo dosaženo při kombinaci délky přechovávání a teploty 1 hodina/25 °C (68,0 +- 3,1 %). Vysoká úroveň oplozenosti se udržovala u jiker skladovaných po dobu 2 hodin, poté byl evidován postupný pokles hodnoty. Podobně tomu bylo i u parametru líhnivosti, kdy bylo vysokých úrovní dosaženo u jiker přechovávaných po dobu do 3 hodin (vyjma teploty 30 °C), poté se líhnivost snižovala. Sledované parametry přežití a příjmu potravy u plůdku (z hlediska praktické využitelnosti nejdůležitější) potvrdily výše uvedené tendence. Vysoká líhnivost z nasazených jiker se udržovala po dobu 1,5-3 hodin (vyjma 30 °C), poté došlo k jejímu postupnému poklesu. V čase 8 hodin (teploty 5-20 °C) bylo zjištěno přežití kolem 1,2 +- 1,8 %, u ostatních teplot bylo přežití nulové.
|
|
|
Možnosti fixace vzorků pro měření obsahu DNA u ryb průtokovou cytometrií
HUBÁLEK, Martin
Tato práce si klade za cíl zhodnotit možnost využití různých biologických fixativ k prodloužení uchovatelnosti vzorků rybích buněk a tkání pro pozdější měření obsahu DNA průtokovou cytometrií. Jako modelové druhy byly vybrány jeseter malý a lín obecný, od kterých byly získávány tři typy vzorků: krev a ploutevní tkáň subadultních / adultních jedinců a ocasní tkáň vykuleného plůdku. Na každý typ vzorku každého modelového druhu bylo testováno 13 fixačních metod, při jejichž výběru byl kladen zvýšený důraz na snadnou proveditelnost a časovou nenáročnost. Na průtokovém cytometru byly vzorky měřeny v nativním stavu neprodleně po odběru do fyziologického roztoku a dále po 1, 5 a 10denní fixaci, během níž byly uchovávány v lednici nebo mrazáku při -80 ?C. Jejich analýza probíhala simultánně se standardy nativními buňkami z ploutevní tkáně lína v případě zkoumání vzorků z jesetera malého a komerčně dodávanými fixovanými pstružími erytrocyty pro vzorky z lína obecného. Použitým fluorochromem byl 4',6-diamidino-2-fenylindol (DAPI s excitačním/emisním maximem 358 / 461 nm). Na základě zjištěných hodnot variačního koeficientu (CV) fixovaných vzorků a změn v úrovních jejich fluorescence ve srovnání s nativním stavem jsou navrženy optimální postupy pro prodloužení uchovatelnosti všech typů vzorků obou modelových druhů.
|
|
|
Variability of lipid classes and fatty acid composition during over ripening of oocytes from tench (\kur{Tinca tinca})
KRZYŚKÓW, Anna
In this project, the eggs of tench (Tinca tinca) were used for the evaluation of changes in fatty acid (FA) composition and lipid classes during in vitro ova ageing until the occurrence of over-ripening. Stripped ova of 6 females were collected separately and stored in sterile cell culture plates in an incubator at 20 °C for up to 24 hours post stripping (HPS). Stored ova were fertilized at 0, 2, 4, 6, 8, 10 and 24 HPS. Egg eyeing and hatching rates were assessed as indices of egg quality. Upon fertilization at each HPS, samples were taken separately frozen in liquid nitrogen and stored at -80°C till further analyses. Differences in the FA and lipid composition and embryo survival rates at the different fertilization times post-stripping were evaluated. The lipid fraction was extracted from the oocytes according to Hara and Radin (1978). The lipid content of the samples was determined gravimetrically from total extracted lipid. The FA were then analysed with a gas chromatograph equipped with a flame ionisation detector and PVT injector. The peaks were identified by comparing their retention times with those of authentic standards. Major lipid classes and the phospholipid classes were separated according to (Olsen and Henderson, 1989). Quantitative analysis of the separated lipid- and phospholipid classes was done by scanning the plates after derivatisation with a CAMAG TLC Scanner 3 (Camag, Switzerland). Identification of the lipid classes was performed by comparison with authentic standards applied on the same plate. In present study no significant changes were observed in lipid content and composition during storage of eggs until over-ripening. As well FA composition did not change over time indicating another reason of deterioration of oocyte quality than the proposed lipid oxidation. However individual fishes in this study showed much different fertilization rates that corresponded with their levels of cholesterol and triacylglycerols in minor degree.
|
|
|
Odkrm plůdku lína obecného (Tinca tinca) s využitím obohacených nauplií žábronožek (r. Artemia)
BOŇKO, Dominik
Cílem pokusu bylo ověřit vliv obohacených nauplií žábronožek (r.\kur{(Artemia)}) ke zvýšení přežití raného plůdku lína obecného (\kur{(Tinca tinca)}) chovaného v laboratorních podmínkách při průměrné teplotě vody 25,8 °C. Celková délka pokusu byla 42 dní. K obohacování nauplií byly použity dva komerční přípravky na obohacování žábronožek od firmy Selco (Selco DHA a Selco Spresso). Plůdek byl touto dietou krmen ve dvou variantách (7 a 21 dní) s následných přechodem na suché startérové krmivo. Do pokusu byly rovněž zařazeny kontrolní skupiny krmené neobohacenými naplii žábronožky (rovněž po dobu 7 a 21 dnů). Přechod na startérové krmivo (Inicio Plus GR od firmy Biomar) byl proveden čtyřdenním co-feedingem, kdy se postupně snižoval podíl zkrmovaných nauplií. U skupin s přechodem z živé potravy na startérovou krmnou směs po 7 dnech odkrmu bylo dosaženo vyšší rychlosti růstu (13,41 %-d-1), průměrné individuální hmotnosti (142,74 +- 57,06 mg) a celkové délky (21,08 +- 3,27 mm), včetně vyšší variability dvou posledně uvedených parametrů. Současně bylo ale zaznamenáno nízké přežití plůdku (2,8 %). Vyprodukovaná biomasa byla nižší. U plůdku krmeného živou potravou prvních 21 dnů bylo dosaženo nižší rychlosti růstu (10,77 %-d-1), individuální hmotnosti (48,61 +- 18,13 mg) a celkové délky (16,05 +- 1,66 mm). Přežití plůdku bylo v tomto případě ale mnohem vyšší (25,1 %). Vyprodukovaná biomasa byla u plůdku krmeného živou potravou tři týdny téměř trojnásobně vyšší (219,3 g), než u plůdku krmeného živou potravou jeden týden (71,4 g). Možno konstatovat, že nebyl prokázán vliv obohacování nauplií žábronožky na růst plůdku lína. Avšak plůdek krmený jeden týden obohacenými nauplii dosáhl mírně vyššího přežití za celou dobu odchovu. Ve srovnání s kontrolou (3,3 %), bylo dosaženo při použití přípravku Selco Spresso přežití plůdku 3,7 %, resp. u Selco DHA to bylo 1,4 %. Dosažené výsledky mohly být částečně ovlivněny parazitárním onemocněním plůdku v průběhu odchovu.
|
|
|
Testování užitkovosti meziplemenných kříženců lína obecného.
HOMOLA, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení užitkových vlastností jako je růst, přežití a jateční výtěžnost u kříženců vybraných plemen lína obecného. V testu byli použiti kříženci těchto plemen lína; Vodňanské (V), Táborské (T), Maďarské (M) a Hlubocké (H), které sloužilo jako mateřské plemeno. Jako kontrola bylo použito plemeno zlatého lína.
|
|
|
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa Lína obecného (Tinca tinca)
PŘÍBORSKÝ, Josef
Cílem této práce bylo určit dopad krmiva (přirozené potravy a komerčního krmiva) na chemické složení a profil mastných kyselin ulovených ryb. Obsah sušiny rybího masa vyplývající z komerčního krmiva byl vyšší oproti přirozené potravě (23.94?1.24 % oproti 19.66?0.82 %) ? v dusíkatých sloučeninách (60.24?2.82 % oproti 72.12?1.75 %), celkovém obsahu tuku (24.81?4.51 % oproti 6.14?2.85 %) a popelovinách (7.55?1.28 % oproti 10.54?1.53 %). Spektrum mastných kyselin bylo určené plynovou chromatografií za použití přístroje Varian 3800. Krmení líni v recirkulačním systému měli v mase průkazně vyšší zastoupení (P< 0.05) monoenových mastných kyselin (MUFA = 43.04?1.68 %) a n-6 polyenových mastných kyselin (PUFA = 15.47?1.07 %) ve srovnání s masem ryb pocházejících ze zemních rybníčků a využívající výhradně přirozenou potravu - MUFA (32?5.29 %) a n-6 PUFA (13.6?1.66 %). Líni živící se přirozenou potravou v zemních rybníčcích mají prokazatelně (P< 0.05) vyšší zastoupení n-3 PUFA (16.8?4.38 %) a ? PUFA (30.3?5.3 %) než maso línů chovaných v recirkulačním systému - PUFA n-3 (10.05?0.85 %) a ? PUFA (25.52?1.07%). U línů ze zemních rybníčků byl stanoven poměr n-3/n-6 PUFA 1.2; u ryb z recirkulačního systému 0.65. Tento poměr prokazatelně poukazuje na vyšší zastoupení n-3 PUFA v mase línů ze zemních rybníčků na přirozené potravě, oproti intenzivně přikrmovaným a chovaným línům v recirkulačním systému, mající vyšší zastoupení n-6 PUFA.
|
|
|
Porovnání růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného
PRCHAL, Martin
Tato bakalářská práce byla zaměřena na porovnání užitkových vlastností růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného při užití čistokrevné plemenitby. Nejobjektivněji je možné užitkové vlastnosti jednotlivých plemen posoudit v tzv. testech užitkovosti. Pro tuto práci byla vybrána plemena: Vodňanské (V), Hlubocké (H), Königswartha (Německé - N), Mariánsko-Lázeňské (ML), Rumunské (R) a jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Testování započalo selekcí a předvýtěrovou přípravou generačních ryb příslušných plemen vybraných k založení testu. Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do věkové kategorie L2 v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření. Každé testované plemeno bylo chováno v prvním vegetačním období a v zimním období jen s kontrolní skupinou. Po skupinovém označení (druhé vegetační období) kryogenní metodou se všechny plemena chovala společně ve trojím opakování. Za první testované období se hodnotily reprodukční ukazatele generačních ryb a dále hmotnost a přežití testovaných skupin, v dalších obdobích se hodnotil jen růst a přežití. Reprodukční ukazatele se u samců statisticky nelišily v žádném z parametrů u žádné z použitých statistických metod, u samic byly průkazné rozdíly zaznamenány, ale byly zjištěny vždy jen mezi plemenem Hlubockým a kontrolním plemenem. Po druhém roce testování dosáhlo nejvyšší hmotnosti Mariánsko-Lázeňské plemeno (112,9 ? 44,9 g), tato hmotnost byla statisticky srovnatelná pouze s Německým plemenem. (105,4 ? 32,4 g). Přežití po tomto období se pohybovalo od 70,4 % (Rumunské plemeno) do 84,1 % (Mariánsko-Lázeňské plemeno), u všech plemen byly hodnoty statisticky srovnatelné. Nejlepších užitkových vlastností po druhém roce testování dosáhlo Mariánsko-Lázeňské plemeno.
|
host ::
RSS.